Dojdu sem a čekám na celý tým, bez něj přeci jen vyrazit nemůžu. Jelikož jsem došel první, opřu se o mohutné dveře do vesnice a užívám si to odpolední Slunce. K sopce dojdeme nejspíše až večer, což nám do karet nehrálo, ale nebylo to pro nás kritické, i tak bychom to totiž měli bez obtíží zvládnout. Jakmile se tu objevili všichni tři, pohl jsem se ze svého místa a rukou ukázal někam za obzor. Tam někde v dálce si mohli všimnout velmi malé tečky, která představovala náš cíl, jednalo se o sopku Shawa. Ještě nikdo se do ní neodvážil vstoupit, tak proč bychom nemohli my?
Nebojte se, do zítřka budeme zpátky. Hlavně si nezapomeňte navzájem krýt záda, to je při cestování do takových dálek nejdůležitější. Řeknu ještě a ihned potom vyrazím rovnou k sopce, samozřejmě pouze v případě, že moji drahoušci nebudou nic namítat.
//Přesun až po jejich vyjádření, jinak přesun neplatí.
Předmět: Brána do Konohy 
