*Pomalu přicházející z ulic došel až k budově kde sídlil jeho otec. Po cestě si koupil jablko a tak ho pomalu ujidal a ještě měl asi tak půlku když vešel do budovy, projdouc kolem stráží. Hledal svého otce a tak doufal ze bude jako většinou ve své kanceláři. Vydal se tedy jistým krokem po schodech vzhůru až do nejvyššího patra kde si odkousl jablka. Následně prošel rovnou chodbou až k posledním dveřím kde jako vždy hlídali strážci ANBU. Ti ho už znal, no jako vždy musel zastavit a po pozdravu počkat. Musel počkat až ho ANBU pusti dovnitř, kvůli otcově práci protože byl často zahalen nějakými povinnostmi.*

*Stále čekajíc před kanceláří už pomalu dojedl jablko, která následně odešel pár kroku vyhodit a poté se opět vrátil. Čekal jestli mu aspoň něco strážci ANBU řeknou, či tam má nějakou návštěvu nebo co, ale zatím mlčeli a ani se nepohnuly. Bylo mu to divné."Že by tam otec nebyl?" Proletělo mu hlavou, ale moc tomu nevěřil. Většinou když otec nebyl doma tak byl zde na tomto místě, ale nikdo neví. Mohly být nějaké události, ikdyž většinou mu to strážci řekli. Poškrábal se mírně vzadu na hlavě, prohrábnouc si následně vlasy dopředu a mírně přešlápnouc na nohou.*

*Když uslyšel tátovu výzvu mírně se ušklíbl. Očividně už si ho všiml. Byla to celkem dlouhá doba co tu čekal, no naštěstí už bylo tomuto čekání konec. Proto se rozešel dopředu, přičemž na jednotky ANBU mírně uhnuly stranou a Raito tak mohl vklidu vstoupit. Zatáhl tedy za kliku a následně zatlačil na dřevěné dveře, které se otevřely a on vstoupil dovnitř, zavříc za sebou dveře.* Ahoj tati. *Pozdravil svého otce, přejdouc blíže k němu a jeho stolu. Popravdě se mu tátova kancelář líbila, ale sám by hokage být nechtěl. Být přirovnáván zda je lepší vůdce než jeho otec by mu už vadilo extrémě. No co už.* Zase máš spoustu práce nebo máš čas? *Zeptal se mírně smutným hlasem, avšak né přiliš. Vadilo mu že jeho otec nebývá tak často doma ani sním ani s matkou a velice ho zaměstnávají práce v kanceláři. Chápal že to tak býti musí, ale aby pro něj chodil, kvůli tréningu nebo jen aby byl sním mu přišlo celkem otravné. Navíc mnohokrát došel zrovna když měl důležité jednání a tak se musel často vracet pro otce znovu.

*Když ho pobídl k napití se džusu jen přikývl. Popravdě přišlo mu to zrovna vhod. Po tom co dojedl jablko potřeboval spláchnout kousky co mu ještě zůstaly v puse a některé kousky šlupky co mu zůstaly mezi zuby. Následně se tedy dlouze napil, přičemž vypil skoro celou sklenku naráz. Když však jeho otec začal z jeho řečí mírně si povzdechl, no když řeč dořekl usmál se na něj a přikývl, položic sklenku na stůl a protáhnouc se. Když však otevřel okno a vyskočil jen ho sledoval. Tak nějak tušil co ho čeká.* Dobře *Křikl za ním, přičemž vyskočil za ním oknem přímo na střechu dalšího domu. Akrobacie už mu poměrně šla, přecejen byl syn Hokageho a tak musel být jeden z nejlepších aby nepošpinil svého otce nemotorností. Tedy aspoň se o to snažil. Věděl že večeři asi platit stejně nebude ikdyž prohraje, protože neměl moc peněz. No rychle vyrazil za svým otcem ke cvičišti.*

--přesun--